Zlatuška se loučí
Tříbarevná Zlatuška se dostala do depozita v žalostném stavu - vychrtlá na kost, se svrabem a blechami, jako "bonus" velké zranění tváře. Veterinární vyšetření též odhalilo počet zubů rovný pověstným notám na buben.
Zlatuška brala dva týdny antibiotika, dále dostávala hojivou emulzi na rány na obličeji a mastičku do oka, které bylo též poraněné. Měla velkou chutť k životu a k jídlu, lepšila se každým dnem.
Po dobrání antibiotik, kdy jsme už začínali zvažovat kastraci (Zlatuška se opravdu pěkně spravila), přišel šok - dlouhotrvající záchvat podobný epileptickému záchvatu. Zlatušku jsme okamžitě odvezli k veterinářce, která jí dala léky na uklidnění, a doporučila pořízení rentgenových snímků. Prodělané poranění hlavy mělo zřejmě závažnější důsledky než jen povrchové znetvoření obličeje.
Kočička byla slabá, ale stabilizovaná, ležela v pelíšku, a bylo viděla, že potřebuje odpočívat. Rentgen byl naplánován na druhý den ráno. Bohužel, kolem čtvrté hodiny ranní přešla Zlatuška Duhový most.
Je to jeden z okamžiků, kdy se vám chce plakat. Veškerá vynaložená péče a energie (o financích nemluvě) vyjdou vniveč. Proč si někdo tak krásnou kočičku pořídil a nestaral se o ni? Kolik měla za sebou vrhů koťat? Proč byla jako kost a kůže? Proč se k nám nedostala dřív?
Kolegyně Dáša, která se o Zlatušku starala, poznamenala: "Aspoň na konci života měla co jíst." Smutná vizitka kvality života mnohých vesnických koček :-(
